Konec válek, čas bilancování

Hra skončila, je čas uklidit meče a zavzpomínat si na historii, slovem zmínit vše podstatné. Doba statečných válečníků pominula, nastoupí kronikáři, aby svým vyprávěním navždy věrně zachytili tento jedinečný okamžik.
Nejprve dám prostor Jarmovi, vrchnímu stavitelovi a pak Lucovi. Luca mne a spoustu dalších přivedl do aliance Jižní kříž, pro mne to byl nejschopnější diplomat a mistr slova, se kterým jsem se na travianu potkal.

Jarmo, vrchní stavitel JU:

Zdravim všechny,

Div je na světě, naštěstí náš a já bych se s vámi chtěl rozloučit a prohodit pár slov o tom, jak to všechno začalo. Zkrácene by se dalo říct, že po tequilla party s Miklezem a Spadesem bylo spojenectvi jednoznačně potvrzeno, i když nekteří se na detaily rozvzpomínali az po vzájemnem rozhovoru. Další jednání probihaly s Aldou, Burakem a Omegacompem. Pak se to semlelo tak rychle, že jsem zacal chystat zázemí pro stavbu na mém účtu, jelikož jsem nevěřil, že se najde germán, který by stavěl. Mé tušení se naplnilo, a tak jsem byl stavitel. Jak to dopadlo, již dnes všichni víte a ja musím všem, kdo nám pomáhali poděkovat a musím se o nich více zmínit.

Největší díky patří Aurelianovi, s kterým sem strávil extremní dobu při hlídaní divu (díky jeho nemoci J), poslouchal jeho rady a přijimal zkušenosti. Také jeho nesmírná aktivita ohledně plánováná útoků, které plánoval s vrchním stratégem a nejlepším utočníkem Coudou :-D. Velký dík patři také Isacovi, který s Aurelianem založil "propagandistický Blog", za který by se nemusela stydět ani třetí říše,a také hráči LKPR ( letištní komplex Praha Ruzyne ), díky jehož nočním šichtám na začátku stavění DS se nám ušetřila starost o stavění v noci, kdy časy stavění byly příliš krátké. Velkou dávkou do mlýna nám pomohl i hráč RRKP, který mě dal zástup a já jsem mohl rano hasit nedostatek obilí v divu, jelikož bydlel hned vedle. Chtěl bych poděkovat i učící se hráčce Kerik, která strávila hodně dní v divu. Z Eragornů mi hodně pomáhali v hlidání hráčka Cunatko ( diiiiiiiky ), která čeká miminko a tak ji přeji, ať je zdravé a dělá jí radost, hráč Tony.pe, se kterym jsem strávil spoustu casu na chatu a který byl ochotný postavit si vesnici hned vedle mne jen proto, aby ráno mohl v 5 vstávat a posílat obilí na plány, i když jeho vsi byli uplně jinde, Waneska, která hlídala vždy, když mi hořelo za zadkem, a na poslední chvíli za mne zaskočila a ještě stíhala vedoucí povinnosti v Eragornech a také chci poděkovat Borgovi, který slouzil ranní šichty. Díky i všem co s námi trávili čas na IRC a bavili nás při těžké a zdlouhavé práci, M4X_46 , Dawrin , On (Beeny), Honza (Ramos) , Isac , Cardman a mnoho dalsích z vas, kteří i když třeba nevědomky byli obrovským motorem pro nás všechny. Taky bych chtěl poděkovat jedinému členu mé nové aliance JU :-D Misiovi, že do toho se mnou šel. Díky patří i nejlepším zasobovačům v obili tj. PARIRARAM, který asi pravděpodobně vyhrál ten zlatý kombajn :-D. Děkuji také stašně moc Ještěrce, která nám dávala energii a učila jednat s lidma. Hráči Angelus děkuji za technickou podporu aliance.

Ty, které jsem přímo nejmenoval, prosím o velké odpuštění, ale tyto jména mám nejvíc fixovaná v paměti.

Za spolupráci děkuji CA, Keriu a Antics, o jejich zásluhách se jistě rozepíšou povolanější.

10 měsíců mého života na Travianu se blíží ke konci a já musím říct, že mi bylo ctí hrát na mém prvním a posledním serveru s tak skvělou partou.

Velké díky patří i soupeřům, kteří mi vykatovali vesnice az týden před koncem, takže jsem stíhal celý mesíc živit plány v době nouze úplně sám.

DIKY

JARMO

Pro všechny, co mě poslední den zavalili stovkou otázek přikladam seznam armady, která nam branila v jejich navsteve:



Luca, bývalý diplomat a zakladatel JK

Sešli se všichni uprostřed Mordroru a s obdivem sledovali stavitele kdesi v oblacích jak pokládající poslední kusy stavby. Byli tady všichni: Křižáci, Eragornové, Kotové, Manonerové i příslušníci menších národů společně přišli obdivovat tu nádheru, která všechny národy v okolí stála tolik potu, dřiny a obětí. Byli tu Keriové, obyvatelé Anticsu, i Alsgardu. Všichni s napětím očekávali ten slavnostní okamžik. A pak to přišlo. Oblaky se rozestoupily a ve slunečním svitu zazářilo OKO ORODRUINOVO. Div světa! Chlouba jižních národů. Symbol vítězství! Zástupy v ulicích ztichly v němém úžasu z té nevýslovné krásy. Ticho přerušil až výkřik: "Ať žije Jarmo!" A davy začaly skandovat: "Jarmo! Ať žije Jarmo!" na oslavu hlavního stavitele......
Dlouho do noci se u ohňů se vyprávěly historky o hrdinských činech, slavných vítězstvích, ale i o dnech beznaděje, počítání mrtvých a vzpomínkách na ty, kteří se tohoto slavného dne nedožili. Byl to mrazivý pocit při představě kolik obětí si vyžádala ta úžasná stavba, na kterou byli všichni teď tak pyšní. Najednou tady byli všichni spolu. Mírumilovní Galové, hrdí Římani i germánští žoldáci. Často v minulosti stáli na opačné straně městských hradeb a teď tady sedí spolu a slaví společné vítězství. Inu, je to opravdu kouzlo ten Div světa...

Nejvíce živo bylo u ohromné varty, kolem které seděla skupina převážně germánských válečníků s hrubými rysy a tvářemi poznamenanými řadou těžkých bitev. Všichni bedlivě poslouchali vyprávění jednoho ze starších náčelníků s opáleným obličejem a prošedivělými vlasy. V jeho vyprávění postupně znovu ožívaly vzpomínky na hrůzy, které se na začátku věků z jihu šířily hlouběji do středozemí při nájezdech kočovných Galů pod vedením Misia – nesmlouvavého bojovníka, který se stal legendou. Národové v pudu sebezáchovy se tenkrát spojily a společnými silami způsobily nájezdníkům těžké ztráty. Jenom skončila jedna hrozba, objevila se další. Spojenci z tažení proti Misiovi uzavřely společný pakt TM aliancí. Seskupení tvořila Camorra, Kerio, League, GhettTL, Antics a několik menších aliancí, mezi nimi i Jižní kříž, který se později tak výrazně zapsal do dějin světa cz7. Někde na pomezí stály i některé klony Arrakisu. Na druhé straně stál silný protivník. Svaz aliancí NEMESIS, který vzal pod svá křídla Misia. Válka byla dlouhá a vyčerpávající. Od začátku bylo jasné, že spojenecké síly pod vlajkou TM aliancí se svou početní přesilou budou mít navrch. Ale obrovské ztráty na obou stranách začaly nahrávat těm, kteří se války neúčastnili. To byl signál pro začátek diplomatické aktivity. Tajná jednání probíhala na všech stranách a pouze ten, kdo dokázal získat z válečné kořisti poražených NEMESIS největší díly, mohl mluvit o úspěšné válce. Jen pár zasvěcených vědělo jaké okolnosti vedly k mírovým jednáním a kdo byl vlastně autorem nabídky kapitulace NEMESIS. Po vleklých jednáních spojenci kapitulaci přijali a začal boj o získání nejsilnějších členů poražených. Jednalo se o poslední globální válku a spojenecké aliance začaly přemýšlet o rozdělení sfér svého vlivu. Územní a vojenské zisky z rozpadlých NEMESIS byly klíčové pro posílení vlivu na chod věcí příštích. V těchto dnech zřejmě došlo k rozhodujícím momentům, které ovlivnily osudy mnoha aliancí. Pouze aliance se silným vedením a spolehlivou členskou základnou překonaly úskalí těchto obtížných časů. Začátek konce TM aliance přišel nedlouho po ukončení bojů s NEMESIS. Těžce zkoušený JV sektor, na jehož pomezí a území se odehrávala řada těžkých bitev, začal ovládat Jižní kříž. Právě toto byla aliance, jejímuž vedení se podařilo do svých řad získat největší klenoty NEMESIS z řad jejich čelných představitelů: Petertinku, Sanka a všemi nenáviděného, ale obdivovaného Misia. Jižní kříž se stal útočištěm i některých dalších členů NEMESIS. Menší zisky z války vykázaly Kerio i League, naopak Camorra, která TM alianci vedla, získala do svých řad pouze jednoho člena. Ironií osudu to byl v očích Camorry do té doby největší škůdce.... Nové mírové uspořádání a frustrace z neúspěšného válečného tažení vedlo vedení Camorry k neuváženým krokům, které vnesly rozkol mezi TM aliance a zavinily později jeho rozpad. Jižní kříž pro upevnění svých zájmů v JV sektoru vyhlásil pro spojence z jiných sektorů moratorium na šíření svého vlivu do JV sektoru pod pohrůžkou útoku na nové členy spojeneckých aliancí v tomto sektoru. Interně se tento dokument později zapsal do historie jako tzv. Lucův kodex podle autora, tehdejšího diplomata Jižního kříže. Zatímco vedení Keria, League, slábnoucího Anticsu i sílícího Jižního kříže mělo o své sféře vlivu jasno, Camorra zmítaná vztekem, vlastní pýchou a v čele s nezkušeným vedením, které nemělo podporu členské základny, rozpoutala další bitvu o mocenský vliv v JV sektoru. Navzdory spojeneckým dohodám a Lucovu kodexu začala rozšiřovat svou členskou základnu o členy aliance THE LOST, která byla na hranici zániku po válce proti Jižnímu kříži. Ten v mezičase ještě úspěšně vojensky porazil silné uskupení aliancí na jihu sektoru. Přechodem části členů tohoto uskupení Jižní kříž opět posílil svůj vliv v JV sektoru. Politika Camorry na JV nutně časem přerostla v otevřenou válku Camorry a Jižního kříže. Camoře to bylo málo a v SV sektoru rozpoutala další válku proti aliancím Arrakis, které se později transformovaly v ATL aliance. To byla situace, kterou ani silná a početná aliance, kterou tehdy Camorra byla, nemohla zvládnout. Její vliv postupně slábl. Později v SV sektoru na svou stranu získala League, ale to už se její dny krátily a totální rozpad aliance na sebe nenechal dlouho čekat. S běžícím časem se aliance uvnitř jednotlivých sektorů pomalu začaly domlouvat na možné spolupráci při stavbách Divu světa. Kromě příhraničních bitev mezi jednotlivými sektory se nejvíce bojovalo asi na SV. JZ byl dlouhodobě ovládán Keriem, které se spolu se svými sesterskými aliancemi stalo nejsilnější aliancí světa. Z hlediska historie, událostí a informací je zdaleka nejméně probádaný a slavný SZ sektor. Snad nám někdy ještě nějaký historik z tohoto sektoru přiblíží události a případné lokální konflikty, kterými žili jeho obyvatelé. Pokud ne, tento sektor zůstane asi už navždy zahalen rouškou tajemství a záhad. Končící zima a začátek jara byly nejnudnější měsíce za dobu trvání světa. Řada hráčů již byla vysílena budováním vesnic i armád, okolí silných vesnic pustlo nebo bylo obsazeno spojenci. Nastal čas vyzbrojování armád na závěrečnou fázi, útoky na velkou vzdálenost proti dobře zformovaným a početným obranám se často rovnaly útokům sebevrahů. V tomto období také opouští svět většina průměrných hráčů bez členství v silných aliancích a bez ambicí výrazně zasáhnout do velkého finále. Koncem března se konečně objevuje vytoužené oznámení o příchodu natarských vojsk. Pro většinu hráčů je to nový impulz a ždímají ze sebe zbytky posledních sil, aby přesvědčili sami sebe o nutnosti dokončit tuto zběsilou hru. Poslední vytrvalci spojují síly v závěrečné bitvě Severu proti Jihu. Jaká bude taktika? Kdo převezme zodpovědnost při stavbě Divu a organizaci zásobování? Zde je prostor pro veterány z již ukončených světů. Pro řadu nováčků je příchod Natarů zklamáním, neboť velké očekávání střídá boj s časem, závod s posíláním surovin a čekání na zprávy z hlavního štábu o stavbě Divu. Místo posledních dnů čekají na vytrvalce ještě téměř celé dva měsíce strádání. Většina akcí probíhá v nejpřísnějším utajení, o účasti v útocích se vybraní hráči dozvídají na poslední chvíli a netuší, kdo jde před nimi, kdo za nimi. Jedno však ví téměř jistě. Jedná se o poslední útok jejich hlavní armády, kterou s takovou pílí a úsilím piplali dlouhé měsíce. Poslové vyrážejí do okolních vesnic a svolávají všechny části vojska. K hlavním vsím se pro poslední rozkazy sjíždějí tisíce jezdců, táhnou se zástupy pěšáků a tísnivé ticho přehlušuje jen skřípavý zvuk beranidel a katapultů. Uprostřed vesnice na všechno shlíží ze svých koní v nablýskaných zbrojích hrdinové s nepřebernými zkušenostmi z předchozích bitev. Ví, že nyní nadchází jejich chvíle. Útok, na který byli od mládí připravováni, je tady. Poslední slova k podřízeným velitelům, poslední pokyny a loučení s vesničany. "Morituri te salutant" (na smrt jdoucí tě zdraví). Brány vesnice se otevírají a vojáci vyrážejí na svou poslední zteč. Jen jeden z nich, hrdina, má reálnou šanci vstát z mrtvých a pozůstalým popsat poslední okamžiky jejich mise. Všichni od této chvíle žijí v napětí: "Bude útok úspěšný a povede k celkovému vítězství? Nebo celé ty měsíce práce přijdou najednou vniveč?". Oči netrpělivě sledují ubíhající vteřiny. Tři, dva, jedna – teď. Dech hráčů se zastavuje, srdce buší jako o závod. Konečně se objevuje zelené hlášení o výsledku útoku. Chvějící se ruka odklikává výsledek. Jaký bude? Hlášení je strohé a přináší očekávanou zprávu – armáda byla zničena. O něco níž je osudová zpráva: cíl byl úspěšně poškozen. Sláva! Pocit uspokojení ze sebe sama a naprosté uvolněnosti je třeba zapít nějakým alkoholem. Hlavní úkol splněn. U jiných monitorů je smutek nad ztrátou armády umocněn strohým konstatováním, že cizí Div se nepodařilo poškodit. Beznaděj vrcholí. Naštěstí je i tady připraven nějaký alkohol, který nešťastníkovi vrací trochu optimismu- třeba uspěli aspoň ostatní! Nezbývá než čekat na zprávy, sledovat statistiku stavby jednotlivých Divů a podle hlášení o ztrátách vlastních jednotek bránících náš Div usuzovat na aktuální vývoj situace. Zprávy nepřicházejí, čísla se nehýbou, soupeři posilují... Co se děje? Stavitelé mlčí. Nejistota a zoufalství se prohlubuje. Naštěstí je tu aspoň ten blog JU! Strohé zprávy přinášejí většinou informace o úspěšných útocích Jihu a ztrátách severních divů. Radost jedněch, smutek druhých. Koordinované velení a spolupráce Jihu slaví úspěch hned v počátcích. První ničivé vlny poškozují infrastrukturu vesnic severních divů a dávají Jihu rozhodující náskok, který se již nikdy Severu nepodaří smazat. Útočné vlny největších armád Severu naneštěstí pro ně dorážejí nekoordinovaně, útočí ve špatnou dobu a na špatných místech. Jižní divy jsou poškozeny, ale poškození není velké a stavba brzy může pokračovat. Shoda náhod a přízeň bohů v posledních chvílích stojí na straně Jižní unie. Snad proto, že Jižní kříž vysoko v oblacích byl božstvu tak blízko, snad pro magickou sílu Oka Orodruinova.... Konečně v úterý 27.5. doráží do schránek zpráva o tom, že právě byla odkliknuta stavba posledního levelu Divu světa a dlouho očekávané vítězství je na dosah. Sen se stává skutečností 29.5. nad ránem. V 03.57 hod je hotovo! Roční útrapy jsou u konce, radost se mísí s nostalgií. Vítězství Jižní unie je zároveň vítězstvím celého Jihu. Ukončení světa je vítězstvím všech, kteří vytrvali. Někteří hráči se stali legendami a pravými tahouny svých aliancí. Každá aliance měla své hrdiny, kteří byli jejími vůdčími osobnostmi a pomáhali jim dostat se na výslunní.
Jižní kříž měl coudu22, misia, aldomora, sedlákaKrkovičku, Mikeše, Aureliana B. nebo cardmana. Kerio Baziliška, Scata, Kremilka. League zase Lorda Budwara, Barona, Valhera, AnalReapera, Kodlodota nebo ŠvihákaLázeňského. –C.A.- Goodfreeho, D.a.r.k.a nebo Sollena. Jih určitě nezapomene ani na jarmo.boye nebo sirkillberta. V našich srdcích Jižního kříže budeme také s nostalgií vzpomínat na naše členy a členky, kteří se s námi tohoto slavnostního okamžiku nedočkali: Tutatis, původní vlastníci sedlákaKrkovičky, misia nebo deimose, naše dámy Loreta, kvůli které jsme vedli válku s THE LOST, DveM nesmazatelně zapsaná v našich myslích, tehdy ještě jako členka Anticsu, svým unikátním kouskem s vyšpehováním totožnosti misia a mnoho dalších. Byla by to dlouhá historie. Na začátku jsme byli tři otcové zakadatelé: luca70, aldomoro a sedlákKrkovička. Na konci jsou nás desítky a slavíme vítězství. Je to neuvěřitelný a neopakovatelný pocit. Jsem rád, že jsem se ho dočkal, že vím jaké to je a hlavně, že už nemusím znovu podstupovat tu dřinu abych to zjistil, jaké to je vyhrát na Travianu.
Když se ohlédnu zpět, nacházím i pár kladů. Potkal jsem tady mnoho výborných a zapálených lidí se smyslem pro spolupráci a čest, kteří byli ochotni obětovat své ambice ve prospěch vlastní aliance. Pokud byli tito hráči v JV sektoru s největší pravděpodobností v některé fázi hry prošli naším Jižním křížem. Dokázali jsme se povznést nad snahu za každou cenu kralovat žebříčkům populace nebo aliancí. Za celou dobu naše aliance snad nikdy neměla plný počet členů. Většina členů byli rození válečníci a jen díky tomu přežili na horké půdě pod rozžhaveným sluncem JV sektoru. Odnáším si řadu kontaktů, nabízím známým, že se mohou cestou přes Brno stavit a zavzpomínat na staré časy a zašlou slávu světa cz7 :-)).
Slovy klasika si všichni můžeme říkat:
"A hrdý buď, žes vytrval, žes neposkvrnil ústa ani hruď. A hrdý buď!".
Jsem hrdý na všechny naše členy a členky, kteří vytrvali pod vlajkou Jižního kříže až do konce. Kluci a holky, díky vám všem!! Díky všem soupeřům, kteří hráli vždycky fér a s kterými se dalo normálně bavit, byť jsme byli na opačných stranách hradeb. Bez vás by to nebyla zábava a je mně vás všech líto, že jste neměli tolik štěstí jako my a nemůžete vychutnávat tu radost z výhry. Věřím, že se třeba někdy potkáme a budeme moct v klidu spláchnout veškerá příkoří, která nám Travian přinesl.

Země se nepatrně zachvěla a oči všech se upřeli k Oku Orodruinovu. Nebe se zatáhlo černými mraky, blesky křižovaly oblohu a spustil se hustý déšť, který neustále sílil. Do myslí bojovníků se začaly vkrádat děsivé vzpomínky na vyprávění předků o strašlivých přírodních katastrofách, které pravidelně přicházely jako hněv bohů po každém dostavění Divu světa. Ničivá zemětřesení a proudy vod srovnaly se zemí vesnice i města včetně Divu světa na důkaz toho, že se jedná o marnotratnou zábavu, která přináší tolik zbytečných obětí. Zástupy bojovníků se pohnuly a spěšně se dávaly na útěk před běsnícím živlem. Hlouček Křižáků kolem dohasínající varty nehnutě seděl s upřenými zraky do posledních plamenů. Za jejich zády stále ještě hrdě čnělo do nebes Oko Orodruinovo a v jejich očích byla znát obrovská úleva a spokojenost. Se svým osudem byli smířeni. Oko Orodruinovo byl smysl jejich existence v tom světě. Oni patřili sem a tady se rozhodli i zůstat..

Král je mrtev, ať žije král! Kdo sám nezažil, neuvěří. Ale přijdou noví bojovníci a znovu se budou snažit dokázat sami sobě, že to přežít jde a že tuto proklatou hru prostě jde dohrát a zvítězit.

Otcové zakladatelé Jižního kříže jim v tom přejí hodně úspěchů a potřebného štěstí.